|
|
Sociální potřeby matek samoživitelek v Táboře
MATOUŠKOVÁ, Sára
Tato bakalářská práce se zabývá sociálními potřebami matek samoživitelek v Táboře. Cílem této práce bylo zmapovat sociální potřeby matek samoživitelek v Táboře - zjistit jaké sociální potřeby mají matky samoživitelky a identifikovat klíčové problémy v naplňování těchto potřeb. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky: 1. Jaké jsou sociální potřeby matek samoživitelek? 2. Jaké jsou klíčové problémy v naplňování jejich sociálních potřeb? K dosažení cíle byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor, jež byl vybrán záměrným výběrem, tvořily matky samoživitelky žijící ve městě Tábor. Rozhovory byly uskutečněny s celkem 6 komunikačními partnerkami. Získané informace byly následně zpracovány v programu Atlas.ti za použití otevřeného kódování. Ze zpracovaných dat vznikly dvě kategorie. Výsledky výzkumu ukázaly, že komunikační partneři mají hned několik sociálních potřeb, na nichž se shodují. Jedná se o potřeby sociálního kontaktu, sociální opory, finanční autonomie a bezpečí a jistoty. Z výsledků rovněž vyplynulo, že i problémy, které jim brání v naplňování potřeb, mají komunikační partnerky často společné. Hlavními problémy jsou nedostatek času, slaďování pracovního a rodinného života a finance. Výsledky rovněž prezentují formy pomoci, které by dle komunikačních partnerek mohly napomoct k jednoduššímu naplňování jejich sociálních potřeb. Výsledky této bakalářské práce mohou být využity jako informační materiál pro sociální pracovníky či organizace sociálních služeb. Práce by rovněž mohla pomoci ke zlepšení informovanosti veřejnosti o této problematice.
|
|
|
Sociální potřeby klientů ve vybraných domovech pro seniory
JAKLOVÁ RADOVÁ, Kateřina
Má práce je rozdělena na teoretickou část, kde popisuji vymezení pojmu senior, dále jsem se věnovala stáří a stárnutí, popsala jsem například změny ve stáří. V poslední kapitole se zabývám pojmem potřeby. Zde jsou rozděleny sociální potřeby v souvislosti s kvalitou života ve stáří, je zde uvedena Maslowova pyramida potřeb. Jednotlivé potřeby jsou zde podrobně popsány. Ve druhé části své bakalářské práce uvádím cíl práce, jímž je zmapování naplnění sociálních potřeb klientů ve vybraných domovech pro seniory z jejich pohledu. Jsou zde uvedeny také výzkumné otázky, jak jsou z pohledu klientů sociálních služeb pro seniory naplněny jejich sociální potřeby, jak jsou z pohledu zaměstnanců naplněny sociální potřeby klientů a jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými domovy pro seniory v naplňování sociálních potřeb jejich klientů. V třetí části je uvedena metodika a technika sběru dat, je zde popsaný výzkumný soubor a dále je zmíněná etická stránka výzkumu. V mé bakalářské práci jsem se snažila metodou dotazníků a rozhovorem se zaměstnanci z domovů pro seniory (Domov pro seniory Horní Stropnice, Domov pro seniory České Velenice, Domov pro seniory Český Krumlov) zjistit naplnění sociálních potřeb seniorů v těchto domovech. Výzkumný soubor tvořilo 12 klientů z Domova pro seniory Horní Stropnice, 12 klientů z Domova pro seniory České Velenice a 15 klientů z Domova pro seniory Český Krumlov. Tento počet vyplývá z počtu klientů, kteří byli schopni vyplnit dotazníky. Dále jsem prováděla rozhovor se šesti zaměstnanci z těchto tří domovů pro seniory. Z výsledku mého výzkumu vyplynulo, že ve všech domovech pro seniory, které jsem zkoumala, jsou sociální potřeby klientů naplněny dostatečně. Někteří klienti nejsou spokojeni s ubytováním na vícelůžkovém pokoji. Zarážející jsou odpovědi na otázku, zda mají pocit strachu. Kupodivu jsem zaznamenala více odpovědí, kdy klienti pocit strachu mají a někteří odpovídali, že spíše mají. Dále jsem zjistila, že většina seniorů se stýká s ostatními klienty nebo že alespoň tuto možnost má. Klienti uváděli, že mají možnost o svých problémech a trápeních hovořit se zaměstnanci domova, což vnímám jako pozitivní. Klienti této možnosti velmi často využívají, se zaměstnanci hovoří a také se jim svěřují se svými problémy či starostmi. Potěšující také je, že za většinou klientů dojíždí rodina alespoň jednou týdně, zřídka dojíždí rodina jednou měsíčně a ojediněle jednou ročně. Některé otázky byly zaměřené na přátelství a vztahy mezi klienty. Myslím si, že je přínosné pro klienty, že můžou mít se svými partnery společný pokoj a mohou sdílet se svým partnerem intimní chvíle. Touto prací jsem chtěla pomoci laické veřejnosti nahlédnout do problematiky sociálních potřeb klientů v domovech pro seniory a v praxi by mohla sloužit jako návod pro domovy pro seniory, jež se snaží tyto potřeby naplnit.
|
|
|
Sociální potřeby a jejich saturace v léčbě cévní mozkové příhody
ČERVENKOVÁ, Eva
Zdravotnický personál by neměl zapomínat na naplňování potřeb pacientů. Cévní mozková příhoda je onemocnění, které změní člověku roli ve společnosti. Při nemoci dochází k k narušení sociálních potřeb, a to může zhoršit průběh léčby. Nedostatečné uspokojení sociálních potřeb v době nemoci může vést ke zhoršené adaptaci pacienta do společnosti. Cíle: Zmapovat, jakým způsobem zdravotnický personál monitoruje a saturuje sociální potřeby u pacienta po cévní mozkové příhodě. Výzkumná otázka: Jakým způsobem všeobecné sestry monitorují sociální potřeby u pacienta po cévní mozkové příhodě? Jaké sociální potřeby jsou nejčastěji zastoupené? Jak sestry pomáhají ovlivnit saturaci těchto potřeb?
|
|
|
Život lidí s cystickou fibrózou z hlediska sociálních potřeb a kvality života
TŮMOVÁ, Markéta
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak je onemocnění s cystickou fibrózou hodnoceno z hlediska sociálních potřeb a kvality života v rodinách. Pro splnění zvoleného cíle byly položeny dvě výzkumné otázky: Jak hodnotí rodiny, ve kterých se vyskytuje toto onemocnění, kvalitu života? Jakým způsobem jsou uspokojovány sociální potřeby rodin s tímto onemocněním? Nejvhodnější formou výzkumu se pro tuto práci jevil kvalitativní výzkum. Zvolila jsem metodu dotazování a použila techniky - dotazník s uzavřenými otázkami a narativní rozhovor. Výzkum byl rozdělen na dvě fáze. V první fázi bylo použito dotazníku s uzavřenými otázkami a metodou snowball sampling získán výzkumný soubor S1 se 29 dotazovanými. Ve druhé fázi jsem pracovala se třemi vybranými respondenty ze souboru S1, se kterými jsem uskutečnila narativní rozhovory. Pro získání objektivního pohledu byli vybrání ti, kteří onemocnění prožili v delším časovém úseku. Tento soubor byl označen S2. Smyslem této práce bylo na základě provedeného výzkumu ukázat, jak nemocní s cystickou fibrózou hodnotí svůj život z hlediska uspokojení sociálních potřeb a kvality života. Z výsledků jasně vyplynulo, že jejich situace jim neumožňuje si život užívat naplno. Omezení vyplývající z tohoto onemocnění se projevují v důležitých oblastech života škola, práce, partnerství. Také se setkávají s nepochopením lidí z důvodu malé informovanosti o této nemoci.
|
|
| |
|
|
Sociální opora ve stáří
KUNTOVÁ, Ivana
Téma bakalářské práce je zaměřeno na sociální oporu seniorům / seniorkám v Domově pro seniory Světlo, pobočka Písek. Hlavním cílem je zmapovat úrovně sociální opory (mikro-, mezo- a makroúroveň) a její druhy z hlediska obsahu (emocionální, hodnotící, informační a instrumentální opora). Text práce je rozdělen na dvě na sebe navazující částí, tj. teoretická a praktická část. Teoretická část práce vysvětluje pomocí odborné literatury definici základních pojmů, jako je stárnutí, stáří a senior, sociální determinanty zdraví, sociální opora a lidské potřeby. Také se zde zmiňuje sociální práce. Na konci teoretické části je představena příspěvková organizace Domov pro seniory Světlo, pobočka Písek, kde proběhlo výzkumné šetření. Praktická část bakalářské práce je zaměřená na zodpovězení hlavní a dílčích výzkumných otázek. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, která byla realizovaná metodou dotazování s technikou polostandardizovaného rozhovoru. Nasbíraná data byla analyzována pomocí kategorizací dat, dále byla zobrazena pomocí tabulek a grafů. Výzkumný soubor byl tvořen 8 informanty, využívajících služby Domova pro seniory Světlo, pobočka Písek. Na základě získaných informací bylo zjištěno, že informanti jsou celkem spokojení s naplňováním sociálních potřeb za pomoci sociální opory, i když si myslí, že sociální opora znamená pouze administrativní úkony nebo představuje zařizování kompenzačních a zdravotních pomůcek. Za nejbližší osoby informanti považují členy rodiny. Potřeby seniorů / seniorek nejvíce naplňují pracovníci v sociálních službách. Výsledky bakalářské práce lze použít v Domově pro seniory Světlo, pobočka Písek, jako zpětnou vazbu pro zaměstnance nebo jako návod ke zkvalitnění péče.
|
|
| |
|
|
Uspokojování bio-psycho-sociálních potřeb u klientů s poruchou soběstačnosti v domácí péči
TUMPACHOVÁ, Renata
Stále více se přesvědčujeme, jak je při hospitalizaci zapotřebí psychická podpora, která klienta motivuje ke uzdravení. Zjišťujeme, že rodinné zázemí nemužeme žádnému člověku nahradit, ani nejlepší lékařskou a ošetřovatelskou péči při hospitalizaci. Domácí péče může spojit odbornost s podporou rodiny. Snahou nemocnic i domácí péče by mělo být uspokojování všech bio-psycho- sociálních potřeb klienta. Ne vždy je tomu tak. Proto jsem si vybrala téma bakalařské práce: Uspkojování Bio-psycho-siciálních potřeb u klientů s poruchou soběstačnosti domácí péče. Sběr dat se uskutečnil formou dotazování, technikou dotazníků. Cílem prace bylo porovnat uspokojení nio-psycho-socialnich potřeb u klientů s poruchou soběstačnosti v domácí péči o proti zdravotnickému zařízení. Tento cíl byl sestaven na základě předpokladu, že biologické, psychické i sociální potřeby jsou lépe saturovány v domácí péči jak při hospitalizaci. Všechny hyhotézy byly výzkumem potvrzeny. Tato práce by měla informovat o výhodách péče o klienty v domácím prostředí a přála bych si, abz přispěla k užitku zdravotníkům i laikum kterí se o člověka s poruchou sobestačnosti starají.
|
|
| |
host ::
RSS.